Protossové jsou mimozemskou rasou humanoid� pocházející z planety Aiur. A�koliv bylo n�kolik z nich zkoumáno teranskými biology, následující zpráva je kompilát ov��ených teorií, dom�nek a informací poskytnutých samotnými Protossy.

Protossové jako samostatný druh existují u� velmi dlouho, minimáln� n�kolik tisíc pozemských let, ale pravd�podobn�ji se stá�í jejich druhu po�ítá na statisíce let. Do jejich vývoje zasáhla jiná mimozemská inteligentní rasa ozna�ovaná jako Xel'Naga. Rozsah zm�n provedených touto rasou není znám, ale domníváme se, se dr�el ji� vyvinutých znak�, které rozvinul tém�� k dokonalosti, a naopak potla�il nebo odstranil ne�ádoucí jevy, ke kterým ve vývoji došlo.

Protossové jsou tvorové s humaniodní stavou t�la - trup obsahující d�le�ité orgány je spojen s hlavou pom�rn� tenkým krkem, dva páry kon�etin, horní vycházející se stran trupu slou�ící k manipulaci, dolní kon�etiny u sebe na spodní �ásti trupu ur�ené k pohybu. B�ný Protoss dor�stá výšky okolo 230 cm a vá�í 150 kg. Jejich domovská planeta Aiur se ale vyzna�uje ni�ší gravitací ne� má Zem�, tak�e i p�i této velikosti jsou velmi rychlí a obratní.

Kostra

Protosové jsou obratlovci - stejn� jako lidé mají vnit�ní kostru, ke které jsou upnuté svaly a celkem je pokryt k��í. Kosterní stavba trupu se prakticky neliší od lidské, rozdíly jsou jen v po�tu obratl� a �eber hrudního koše. Lebka je prota�ená a na rozdíl od lidské je obli�ejová �ást v celku, srostlá z n�kolika kostí. Kostra horní kon�etiny je se o lidské liší jen uspo�ádáním záp�stních k�stek a po�tem prst� - Protossové mají �ty�i prsty, p�i�em� první a poslední prst mohou být postaveny proti ostatním a umo��ují pevné uchopení. Dolní kon�etiny jsou dlouhé, lýtková �ást je zkrácena a v klidové poloze svírá se stehenní kostí ostrý úhel. Kotník a zejména prsty dosahují zna�né délky podobn� jako u pozemských kopytník�. Toto uspo�ádání umo��uje vyvinout velkou sílu a tím dosa�ení vysoké rychlosti p�i b�hu, u cvi�eného jedince a� 50 km /h, a to i na delší vzdálenosti (�ádov� v kilometrech).

Svalová soustava

Svaly Protoss� mají bun��nou stavbu zcela odlišnou od všeho, co známe, ale jejich uspo�ádání a upevn�ní ke kostem je op�t velmi podobné jako u lidí. Vzhledem ke své výšce a váze mají svaly menší pr��ez ne� lidské, ale síla p�ipadající na pr��ez je mnohem vyšší. Zdá se, �e síla Protoss� vyvinutá pomocí sval� je ješt� posílena pomocí psi energie. Tento efekt se projevuje u všech Protoss� na nev�domé úrovni, tak�e jejich fyzické výkony jsou vyšší, ne� by bylo mo�né usuzovat jen ze stavby t�la.

K��e

Protosská k��e je tvo�ena n�kolika vrstvami a pokrývá celý povrch t�la. Nejsvrchn�jší vrstva je tvo�ena šupinami, které v sob� spojují tuhost s ohebností. Odolnost k��e je taková, �e Protoss vydr�í pobyt ve vzduchoprázdnu stejn� jako pod vodou nebo dokonce zasypán zemí, ostré p�edm�ty pot�ebují velkou sílu a rychlost, aby touto k��í pronikly. Protossové nemají potní �lázy, t�lo musí ochlazovat vydáváním psi energie. Pigmentace se u jednotlivých protoss� liší, m��e být �erná, modrá, zelená nebo šedá v�etn� r�zných p�echod� a kombinací.

Smyslové orgány

Zrak je hlavním orienta�ním smyslem na delší vzdálenosti. V horní �ásti lebky jsou umíst�né dv� o�i chrán�né zvláštní membránou propoušt�jící sv�tlo jen jedním sm�rem, díky které mají matn� �erný vzhled. Tato membrána m��e zm�nou pr�hlednosti ú�inn� omezovat mno�ství sv�tla vstupující do oka a tím ho chrání p�ed poškozením. Úpln� nepr�hledná nebude nikdy - kdy� je sv�tlo p�íliš silné, zav�ou se automaticky o�ní ví�ka. N�kte�í lidé tvrdí, �e o�i protoss� zá�í oran�ovou nebo modrou barvou, ale tento jev nebyl dosud uspokojiv� vysv�tlen. Pod membránou se nachází �o�ka, která zm�nou mohutnosti umo��uje zaost�ování na p�edm�ty v r�zné dálce. Na zadní stran� o�ní bulvy je soustava sv�tlocitlivých receptor�, které zpracovávají sv�telný vjem p�icházející do oka. Protossové zcela jist� vidí v podobném spektru jako lidé a rozeznávají barvy. Je mo�né, �e vnímají i �ást ultrafialových nebo infra�ervených paprsk�, ale toto nebylo potvrzeno.

Dalším smyslem je sluch. Sluchové orgány jsou podobné jako u pozemských plaz�, jsou to jakési membrány umíst�né po stranách lebky pod �elistní kostí. Tato orientace zajiš�uje lepší zachycení zvuk� v prostoru za Protossem, který není kontrolován zrakem. Duální uspo�ádání umo��uje rozlišit sm�r, ze kterého zvuk p�ichází, stejn� jako vzdálenost. Citlivost ucha je však ni�ší ne� u lidí a také frekven�ní rozsah se pohybuje v rozmezí 80Hz - 5 KHz. Zvuky o ni�ší frekvenci s vysokou intenzitou je Protoss schopen vnímat povrchem k��e podobn� jako lidé.

Hmat je rozvinutý, nejcitliv�jší jsou kone�ky prst� na rukou slou�ící k rozeznávání struktury materiálu. Receptory reagující na tlak, teplo a chlad jsou rozmíst�ny po celém povrchu t�la, jejich citlivost je srovnatelná s lidskou.

Protossové nemají smysly umo��ující vyhodnotit chemické slo�ení látek, zcela postrádají chu� a �ich. Mají však vyvinutý další orienta�ní smysl, který registruje psi pole v okolí Protossa a zaznamenává i malé zm�ny. Tento všesm�rový smysl pak umo��uje Protoss�m orientovat se i v naprosté tm�, rozeznávat �ivé organismy od ne�ivých i p�ípad�, �e jsou ukryty p�ed p�ímým pohledem, a zachytávat myšlenky ve vn�jší vrstv� v�domí jiných Protoss�, co� lze ozna�it za telepatii. Centrem tohoto smyslu je mozek a nervové úponky vyr�stající ze zadní �ásti hlavy, které �asto dor�stají a� dvou metr� délky. Tyto úponky slou�í zejména pro vyza�ování vlastního psi pole a jsou základem pro komunikaci mezi Protossy. Temní Protossové si i z t�chto d�vod� nervové úponky tém�� celé od�ezávají, aby tím sní�ili schopnost vyza�ování psi pole. To má za následek obtí�n�jší rozeznání t�chto Temných b�nými Protossy a také je zabrán�no vyza�ování povrchových myšlenek, co� jim umo��uje lépe se ukrývat a mít kontrolu nad sd�lovanými informacemi. Nevýhodou tohoto zmrza�ení je horší schopnost vnímání psi pole, které temní Protossové musí kompenzovat výcvikem a zvýšenou pozorností. (Protossové mají tyhle úponky k podobným ú�el�m jako lidé obli�ejové svaly - sd�lují tím okolí své psychické rozpolo�ení a mo�ná i jiné v�ci, stejn� jako si lidé pobrukují p�i spokojenosti nebo se tvá�í smutn�. Temní Protossové získají od�íznutím úponk� "pokerovou tvá�" - tím prakticky p�estanou vyjad�ovat jakékoliv emoce nev�dom�. �lov�k by v takovém p�ípad� nosil roušku a �erné brýle, nebo si umrtvil mimické svaly. Prost� se více izolují od ostatních Protoss�, �ím� získají pár výhod a pár nevýhod.)Schopnost skrýt svojí p�ítomnost psionicky ale ovládají i n�kte�í jiní Protossové a jsou schopni toto krytí p�enést na ur�itou dobu nap�. i na �lov�ka.[1]

S psi smyslem souvisí i další neobvyklé schopnosti Protoss�. Všichni pou�ívají telepatii pomocí psi pole ke komunikaci, a všichni pou�ívají nev�dom� jakousi formu "vnit�ní telekineze", pokud mají bez pomoci techniky dosáhnout fyzického výkonu v�tšího, ne� by odpovídalo mo�nostem jejich sval�. Tímto zp�sobem šet�í energii, nebo� nemusí vy�ivovat t�lo, aby bylo schopno v náro�né situaci správn� reagovat. Místo toho pou�ijí psi energii p�ímo pomocí v�le, i kdy� pravd�podobn� nev�dom�. N�kte�í nadaní a trénovaní jedinci však doká�í vyu�ívat pouze psi energii jen s pomocí v�le, co� jim umo��uje levitovat a koncentrovat tuto energii ve form� ni�ivých výboj�. Domníváme se, �e tyto schopnosti jsou výrazn� posíleny pomocí speciálních za�ízení obsahujících energetické krystaly, skute�ností ale z�stává, �e tyto schopnosti nemohou být vyvolány bez p�ítomnosti vycvi�eného Protossa.

Vnit�ní orgány

Protossové mají mozek slo�ený podobn� jako lidský z miliard neuron�. Je však v�tší a t�ší a zasahuje a� do obli�ejové �ásti lebky. Tím však podobnost s lidským organismem kon�í. Tém�� celý vnit�ek hrudníku zabírají jen dva slo�ité orgány - orgán pro p�ijímání a rozvod psi energie a orgán pro vytvá�ení a recyklaci bun�k spolu s rozvodným systémem spojený se zásobárnou �ivin. Orgán pro zpracování psi energie umo��uje tuto energii vst�ebávat prakticky odkudkoliv, kde se tato energie nachází v dostate�ném mno�ství. Krom� toho také vst�ebávají sv�telnou energii.[2] V p�edtechnické dob�, kdy se Protossové �ivili lovem zví�at, sáli tuto energii z �erstv� zabitých úlovk� dotykem hlavy. (Zdá se, �e psi energie je sou�ástí všech �ivých tvor� a po smrti se snáze uvol�uje. Nicmén� jakékoliv dohady o existenci duše a jejím poz�ení známé z pozemských pov�stí a mytologie nemohou být touto energií vysv�tlovány, a�koliv mo�ná jejich p�vod le�í práv� zde.) V dnešní dob� ale Protossové dovedou získávat psi energii um�le, domníváme se, �e bu� transformací z jiného zdroje, nebo �erpáním energie obklopující kolonizované planety. (Vše nasv�d�uje tomu, �e psi energie ka�dého Protossa se v okam�iku smrti uvol�uje, a pokud není rituáln� poz�ena jinými p�íslušníky klanu, rozptýlí se v prostoru. Tímto zp�sobem by okolo ka�dé planety, na které existuje dostate�n� rozvinutý �ivot, mohlo nashromá�dit mnoho energie, které Protossové dovedou vyu�ít, na rozdíl od teranské technologie.)

Na tento psionický orgán navazuje energetická sí�, která rozvádí psi energii do sval� a dalších orgán�. Tato energie je pou�ívána p�ímo pro další transformace a zajiš�uje tak protosskému organismu velkou efektivitu.

Recykla�ní orgán m��e rozvád�t do t�la zárode�né bu�ky pomocí speciálního �e�išt�, které se v jistém sm�ru podobá tepnám, �ílám a vláse�nicím v lidském organismu. Slou�í pro regeneraci poškozených bun�k i celkové regeneraci t�la. Zásoba �ivin se vytvá�í p�i r�stu organismu a následn� je vyu�ívána celý zbytek �ivota. Tu trochu vody, kterou Protossové pot�ebují jsou schopni vst�ebat skrz k��i. [2] Tento systém zajiš�uje Protoss�m prakticky nesmrtelnost a naprostou imunitu v��i zm�nám na bun��né úrovni, ke kterým dochází následkem radiace. Po celou dobu aktivního �ivota, která dosahuje stovek let, Protoss fyzicky nestárne a jeho organismus je stále pln� funk�ní. Teprve ve chvíli, kdy je zásoba �ivin vy�erpána, za�ínají se na organismu projevovat zm�ny, které se stávají nevratnými. Smrt p�irozenou cestou nastává po úplném vy�erpání organismu, který u� není schopen obnovovat poškození. K tomu však prakticky nikdy nedocházelo, nebo� Protossové v p�edtechnickém v�ku v�tšinou umírali na zran�ní p�i lovu nebo boji. V sou�asné dob� je mo�no �iviny um�le dopl�ovat (pomocí duté jehly), tak�e Protossové jsou prakticky nesmrtelní.

Pohlavní orgány a rozmno�ování

O této �ásti protosské biologie máme jen velmi málo informací. P�i dosa�ení pohlavní dosp�losti, která je pravd�podobn� závislá na v�li, dojde v pánevní oblasti k vytvo�ení malé dutiny (u "�en") nebo kladélka (u "mu��"). Nepoda�ilo se zjistit, zda pohlaví jedince je ur�eno p�edem, domníváme se, �e volba závisí na doty�ném a je pln� pod jeho kontrolou. Oba tyto orgány jsou propojeny s bun��ným �e�išt�m. P�i pohlavním styku je kladélko zasunuto do dutiny, "�ena" vylou�í jednu zárode�nou bu�ku nesoucí genetickou informaci - vají�ko, "mu�" n�kolik t�chto bun�k. B�hem n�kolika hodin se jedna mu�ská bu�ka dostane a� k vají�ku a oplodní ho. Od té chvíle je �ena ozna�ena jako "matka". Zárodek se vyvíjí v její dutin�, pot�ebné �iviny získává ze zásob matky. Proto je ka�dé t�hotenství velmi náro�né a zp�sobuje zkrácení �ivota o n�kolik desítek let. Kladélko i vývojovou dutinu lze pou�ít opakovan�, ale Protosové obvykle plodí pouze jednoho potomka, pouze p�i pot�eb� obnovení po�tu dochází k opakovanému oplod�ování. Pokud u� orgán� není t�eba, jsou t�lem op�t rozlo�eny a vst�ebány.

Kdy� má zárodek asi 10 cm v pr�m�ru, co� je asi po t�iceti standardních dnech, vytvo�í se na jeho povrchu vrstva bun�k umo��ující rozklad nezpracované potravy a je vypuzen z mat�ina t�la. Je ulo�en do líhn�, co� je v�tšinou velká jáma napln�ná masem, krví a vnit�nostmi zabitých zví�at, rozemletými rostlinami a krystaly nabité psi energií. V jedné líhni bývá n�kolik vají�ek v r�zných stádiích vývinu. Zásoby �ivin i energie je t�eba dopl�ovat po celou dobu r�stu, která p�esahuje 20 standardních let. Zárodek m��e komunikovat s ostatními Protossy, kte�í se starají o líhe�, jakmile se mu vytvo�í nervové úponky, k �emu� dochází asi po dvou letech. Protossové své líhn� st�hují jen v nejvyšší nouzi a brání je p�ed všemi mo�nými predátory. Kdy� je Protoss uvnit� pln� vyvinut, na propustné vnit�ní k��i se vytvo�í další tuhá a nepropustná vrstva, �ím� je vývin ukon�en. Protoss pak protrhne vy�ivovací blánu a po n�kolika hodinách je schopen zapojit se do normálního �ivota.

V sou�asnosti u� rozmno�ování probíhá pomocí odb�ru bun�k p�ímo z t�la, tak�e není nutné vytvá�et pohlavní orgány, a vývin zárodku probíhá ve zvláštních nádr�ích obsahující všechny pot�ebné �iviny.

Všechny tyto vlastnosti sm��ují k tomu, aby byli Protossové jako druh i jednotlivci imunní v��i zm�nám, co� se projevuje i v jejich myšlení. Protossové jsou ve srovnání s lidmi velmi konzervativní a neradi cokoliv m�ní. Z tohoto d�vodu se jen velmi pomalu p�izp�sobují m�nícím se podmínkám, mnohem víc se sna�í vrátit vše do stabilního stavu, na který jsou zvyklí.

Autorem je Jerson