Støílení Hydraliskù

Velmi rozšíøeným omylem je to, ¾e hydralisk plive kyselinu (nebo nìco jedovatého) proto¾e ve høe to tak vypadá. Ve skuteènosti støílí ostny a odpaluje je z høbetního krunýøe.

Rozdìlení støelby na pozemní/letecké cíle a mno¾ství rùzných zbraní

Vzhledem k herní vyvá¾enosti mají nìkteré jednotky omezené útoèné schopnosti jenom na zem, nebo na vzduch. Toto omezení je tøeba chápat jako èásteèné a ne jako absolutní. Napøíklad Guardian je urèitì schopen pou¾ít své støely i na letecké cíle, pokud tyto budou buï dostateènì velké (battlecruiser, carrier) nebo aspoò nehybné. Stejnì tak není logické vysvìtlení, proè by Devourer nebo Corsair nemohli støílet i na pozemní cíle. ®e k tomu nejsou urèení, ani efektivní, je jiná vìc. Scourge urèitì mohou zasáhnout i pozemní cíle (toto je asi nejvìtší problém, proto¾e pak by se scourge pou¾ívaly pøedevším na bombardování). Tanky jsou teoreticky schopné pálit i do vzduchu, na nízko letící cíle, ale jejich schopnost trefit se je zanedbatelná. Goliath, Wraith nebo Scout jsou urèitì schopni pou¾ít rakety i na pozemní cíle (co¾ výraznì zvyšuje jejich reálnou palebnou sílu). Ovšem rakety urèené proti leteckým cílùm mají ponìkud jinou koncepci a nejsou na pìchotu nebo pancéøované cíle tak úèinné. Na druhou stranu nìkteré jednotky, které mají ve høe schopnost útoèit na vzdušné cíle (mariòáci, hydraliskové, archoni) jí mají v reálu znaènì omezenou. Prakticky mají šanci jen proti nízko a pomalu letícím letadlùm. Mno¾ství zbraní nìkterých jednotek je také znaènì podceòováno. U mariòákù napøíklad bylo zcela jasnì ukázáno, ¾e jsou vybaveni pomìrnì efektivními granátomety a jako zálo¾ní zbranì mají pistole. Tanky budou jistì vybaveny proti pìchotními zbranìmi a bitevní køi¾níky budou mít baterie po celém trupu, aby pøi své velikosti a relativní neohrabanosti nebyly snadnou koøistí.

Létání zergù

Mnoho lidí se vùbec nezamýšlí nad tím, jakým zpùsobem zergové létají. U Mutaliska se to zdá být jednoduché, má køídla. Overlord zase vypadá, jako by byl nadlehèován plynem, jako balón. Nìkolik dalších letcù však ¾ádnou z tìchto mo¾ností nemá. A prakticky vzato i ti výše zmínìní se musejí pohybovat ještì nìjak jinak u¾ proto, aby byli schopní pohybovat se ve vesmíru. Okøídlený Zerg by toti¾ mo¾ná byl schopen dosáhnout rychlosti sta, tøeba i nìkolika set kilometrù za hodinu, ale to by poøád bylo velmi málo ve srovnání s stíhaèi ostatních ras a zergské letectvo by tak bylo zoufale neefektivní. Nebylo by schopné pronásledovat ani prchat. Pohyb zergských letcù nelze vyøešit jinak, ne¾ urèitým bioblábolem a tímto bioblábolem je gravitaèní orgán. Vzhledem k tomu, ¾e Zergové jsou technologicky zcela na úrovni ostatních ras, jen v biologickém smyslu slova, pak je tento orgán potøeba chápat jako klasický motor. Øeknìme, ¾e je schopný generovat gravitony, díky kterým jsou Zergové schopni dosáhnout rychlostí srovnatelných s leteckými jednotkami ostatních ras. V atmosféøe jsou samozøejmì omezeni odporem vzduchu a stavbou tìla. Aby byli zergští letci konkurenceschopní, potøebovali by v atmosféøe dosahovat rychlosti a¾ 3000 kilometrù za hodinu. Nutno dodat, ¾e toto je cestovní rychlost, tedy rychlost pøímoèarého pohybu na delší vzdálenost. Rychlost pøi bojových manévrech je samozøejmì øádovì menší.

Zahrabávání zergù

Zahrabávání Zergù je tøeba chápat jako další herní zjednodušení. Jistì, Zergové jsou schopni se zahrabat, ale tato schopnost má mnoho omezení. Prvním omezením je materiál. Zergové se dovedou zahrabat ve snìhu, v poušti, popø. v kypré pùdì. Dost tì¾ko u¾ jim to ale pùjde na ztvrdlé pùdì, skále, nebo dokonce betonu. Druhým omezením je rychlost této akce. ®ádný ze Zergù prakticky není vybaven na to, aby dokázal efektivnì hrabat. Proto zahrabání mù¾e trvat (v závislosti na podkladu) nìkolik minut a¾ desítek minut. Toto znaènì mìní význam Lurkera. Zatímco ve høe je to stejnì dobrá defenzivní, tak ofenzivní jednotka, která doká¾e v houfu nabìhnout k nepøíteli, v m¾iku se zahrabat a zpùsobit paseku, tak ve skuteènosti je toto zcela nereálné. Ta pøedstava je asi stejnì naivní, jako pøedstava mariòákù, kteøí nabìhnou pøed nepøítele, v rychlosti si postaví bunkr a z toho pak útoèí. Lurker je odsunut zcela do role obránce. Zahrabe se nìkde ve své základnì, v okolí, nebo na nìjakém neutrální místì a èeká na pøíchod nepøítele. Dalším problémem je „neviditelnost“ takto zakopané jednotky. Pokud Zergové nejsou vybaveni k hrabání, tak o to spíš nejsou vybaveni k tomu, aby své zahrabání nìjak maskovali. Pøekvapení nepøítele tedy nespoèívá v tom, ¾e nevidí díru, ale ¾e vidí díru, ale neví co je v ní. V praxi je potøeba akci zakopání chápat spíše jako schování se. V d¾ungli je hydralisk schopný zalehnout na zem, zahrabat se do zelenì a tiše èekat na okolo procházející pìchotu. V budovách mohou Zergové vlézt do vìtracích šachet, kanálù atd.

Poèet interceptorù

Stejnì jako velikost Carrieru je i poèet nesených interceptorù velmi podceòován. Mnoho lidí se domnívá, ¾e jich nese skuteènì jenom osm. To je velmi naivní pøedpoklad, uvìdomíme-li si, ¾e i dnešní letadlové lodì nesou zhruba 70 letadel a to jsou letadla pilotovaná, lodì jsou mnohem menší, ne¾ carrier a musejí mít prostory pro mnohatisícovou posádku. Pøesný poèet stíhaèù je samozøejmì mo¾né jen velmi nepøesnì odhadovat, jisté ale je, ¾e se bude jednat minimálnì o stovky, mo¾ná i tisíce strojù. Carriery (a BC) jsou kvùli høe velmi zmenšeny. Prakticky jsou tyto lodì ne jednou jednotkou, ale spíš jednou celou armádou.

Úèinky nìkterých efektù skrze štíty

Ve høe pro zjednodušení mnoho speciálních schopností funguje skrze štíty, aèkoliv je to pøímo v rozporu s vìtou z manuálu, ¾e štíty efektivnì chrání proti jakýmkoliv druhùm energetických i fyzických útokù. Napø. u oslepení, ozáøení atp. je to pochopitelné, ale u broodlingù, moru, ensnare atp. u¾ ne. V reálu by se výše zmínìné útoky o štít zachytily a bylo by mo¾né je pou¾ít a¾ po vyøazení štítu. To je ale ve høe opìt zjednodušené. Štít se regeneruje plynule a takøka neustále osciluje mezi 0 a 1 (v bitvì). V reálné situaci by Protoss (nebo protosská jednotka) po vyèerpání štítu nebyl schopen ho obnovit po urèitou dobu, ne¾ by naèerpal znovu dostatek energie pro vytvoøení kompletního pole. Tím pádem by byl štít zcela neaktivní po dobu napø. jedné minuty, ne¾ by se podaøilo ho znovu aktivovat by» na minimální energetické hladinì. Velmi pravdìpodobnì jednotka, která v bitvì jednou pøijde o štít, ho není schopná znovu aktivovat do doby, ne¾ se dostane z pøímého boje. A to je pøíle¾itost k pou¾ití broodlingù, moru atd. døíve to ovšem nebude mít ¾ádný efekt. Spóry narazí na energetickou bariéru a vypaøí se.

EMP lockdown

Ve høe funguje lockdown na vìtšinu velkých mechanických jednotek. Myšlenka, ¾e by v reálu støela zabrala na bitevní køi¾ník, nebo carrier je samozøejmì zcela scestná. Lze se domnívat, ¾e støela mù¾e být efektivní na jednotky do velikosti Dropshipu. Na Valkyrii popø. Arbiter u¾ by bylo potøeba støel více a jakýkoliv vìtší cíl u¾ je prakticky nemo¾né touto zbraní vyøadit. Na druhou stranu je ale herním zjednodušením, ¾e støela nefunguje na pìchotu. Prakticky by zøejmì fungovala jak na Zealoty, tak na jednotky v CMC obleku, proto¾e voják by se nedokázal pohybovat v tunovém skafandru vlastními silami. Pro ghosta je ovšem mnohem jednodušší prostøelit mariòákovi pøilbu a zabít ho jedinou ranou, ne¾ plýtvat drahocennou EMP raketu, její¾ cena u¾ v pomìru k CMC nebude zanedbatelná a popravdì mù¾e mít dokonce i vìtší cenu, ne¾ celý CMC oblek, srovnáme-li to napø. s dnešní støelou Hellfire, kterou bychom pou¾ili ke znièení obyèejného jeepu.

Stavba budov

Stavba budov je ve høe samozøejmì znaènì urychlena. U protosských a zergkých mù¾e být i v reálu rychlost dost znaèná (protossové pøesouvají hotové budovy a zergské prostì rostou :) Terranské budovy se ale musejí poctivì stavìt, co¾ i pøi dodání hotových stavebních dílù mù¾e v závislosti na velikosti budovy trvat nìkolik hodin (supply depot), a¾ dní (command centrum) a to i pøi práci mnoha SCV najednou. Samozøejmì budovy jako bunkr nebo vì¾ mohou být sestaveny mnohem rychleji.

Stavba jednotek

Stejnì tak stavba jednotek je ve høe urychlena. Protosské jednotky jsou v tomto smìru opìt výjimkou, proto¾e ty jsou vìtšinou pøesunovány. Líhnutí nìkterých zergských jednotek mù¾e být také velmi rychlé (hodiny), ale u¾ takový Ultralisk bude rùst urèitì nìkolik dní. Terranské jednotky jsou do kolonií dodávány rozebrané a je nutné je sestavit, co¾ mù¾e trvat nìkolik minut (CMC), desítek minut (tank), a¾ hodin popø. i dní (Valkyrie).

Létání SCV

Z nìjakého dùvodu jsou ve høe tì¾ièi všech ras „vznášející se“. To v praxi nemá moc velký význam, a¾ na nìkteré detaily (tøeba to, ¾e neaktivují miny). U probù nebo dronù je to vcelku logické, nebo aspoò pochopitelné. U SCV to ale není dost dobøe mo¾né. SCV vá¾í nìkolik tun a fakticky se jedná o malého mecha. Schopnost vznášet se, má ve høe kvùli vyvá¾enosti. V reálu by pravdìpodobnì standardní èinnosti a pøesun provádìl s pou¾itím nohou. Trysky má zøejmì k zajištìní pohyblivosti v oblastech se sní¾enou gravitací.

Gauss pušky

Princip pušek C-14 je neznámý, ale z animací je podle zášlehù z hlavní jasnì patrné, ¾e pou¾ívají klasický princip støelného prachu (popø. jiné vhodné chemikálie). Název "Gauss", který je v mnoha jiných sci-fi psojován s magnetickým principem odpalování støel (railgun nebo coilgun) je jediným ukazatelem na tvrzení, ¾e podobný princip je pou¾it i zde.

Léèba medikù

Léèba medikù ve høe spoèívá v takøka okam¾ité negaci zranìní a to takovým zpùsobem, ¾e jednotky silou srovnatelné s pìchotou nejsou schopny zlikvidovat mariòáka, pokud je podporován medikem. Toto je opìt tøeba chápat s rezervou. Ve skuteènosti nemá medik moc mo¾ností, jak pomoci pøímo v boji. Mù¾e pouze po bitvì ošetøit ranìné a to do takové míry, ¾e jsou schopni další akce a nemusejí do nemocnice (nebo márnice). Mù¾e podat tišící látky, ošetøit prùstøely, zastavit krvácení atd. Tì¾ko ale vyléèí useknutou nohu, nebo prostøelení hrudník. Podporu jednotek v bitvì je mo¾no chápat i tak, ¾e medik je vybaven štítem, kterým mù¾e ostatní jednotky krýt. Medik také mù¾e efektivnì léèit pouze terrany. U Zergù by to asi teoreticky mo¾né bylo, ale v praxi by to bylo nevyu¾itelné. U Protossù je to otázka, ale asi by to vzhledem k jejich fyziologii mo¾né nebylo.