Drápy, zuby a ostøí

Zergské zbranì jsou zalo¾eny na èistì pøírodní bázi. Tam, kde si technologicky vyspìlé rasy zbranì vyrábìjí manuálnì, musejí se zergové spoléhat jen na vlastní tìla. Mohlo by se zdát, ¾e drápy jsou proti kovovému pancíøi nepou¾itelné, ale zergské Nadvìdomí ovládlo umìní genové manipulace natolik, ¾e jeho výtvory dostihly a v mnohém i pøedèily techniku lidskou. Nikde jinde není mo¾no vidìt dokonalejší pøíklad principu pøírodní optimalizace, ne¾ právì u Zergù. Jejich drápy, pancíøe a zuby jsou tvoøeny extrémnì hustým, pevným a tvrdým materiálem, který kromì neuvìøitelných pevnostních vlastností má i tu nespornou výhodu, ¾e stále dorùstá a obnovuje se. Zergský metabolismus byl postupem èasu upraven tak, aby tito tvorové dokázali ve svých tìlech ukládat co nejvíce èásteèek minerálù. Právì to dodává jejich tkáním zmínìné pevnostní vlastnosti a navíc, díky jedineèné krystalické møí¾ce minerálù spolu s takøka libovolnì tvarovatelnými tkánìmi Zergù, vytváøet ostøí tenká i jen nìkolik málo molekul. Právì tato skuteènost stojí za úspìchem pøirozených zergských zbraní. Nepøedstavitelnì tenká a pøitom pevná ostøí drápù, zubù a ostnù doká¾í pronikat témìø jakýmkoli materiálem. Uvìdomíme-li si, ¾e také svalová vlákna Zergù vykazují podobné vlastnosti, dostáváme obraz vra¾ednì silných a rychlých bytostí, schopných roztrhat, probodnout nebo prokousat se i standardním pìchotním pancíøem v pøípadì nejmenších stvoøení a nìkolikacentimetrovým tvrzeným pancíøem bojového vozidla v pøípadì tìch nejvìtších zergských druhù.

Ostny

Jakkoli jsou Zergové, podobnì jako kterékoli jiné zvíøe, spíše bytostmi útoèícími pomocí zubù a drápù, uvìdomilo si Nadvìdomí potøebu tvorù, kteøí by dokázali bojovat i na vìtší vzdálenosti. Na své dlouhé pouti vesmírem narazilo na mnohá stvoøení, která k lovu pou¾ívala vymrš»ování jazyka, plivání jedovatých slin a podobných principù, jaké jsou k vidìní napøíklad i na rodné planetì Terranù. Nadvìdomí tyto principy tvùrèím zpùsobem adaptovalo, zkombinovalo a vyu¾ilo k vytvoøení Zergù, kteøí doká¾í jen silou svých svalù vymrš»ovat bodce, trny a ostny rychlostí, která se blí¾í rychosti zvuku. Díky extrémnì rychlému a výkonnému zergskému metabolistmu jsou tato stvoøení schopna produkovat projektily i bìhem boje a stávají se tak myslícími ekvivalentami artilerie, která nepotøebuje zásobování municí, nepodléhá technickým závadám a mù¾e být v pøípadì potøeby kdykoli nahrazena novì vylíhnutou várkou.

Kyselinové støely

Jednou z mnoha bojových výhod Zergù je i to, ¾e mnohá zergská stvoøení vycházejí z bytostí, které se po mnoho let vyvíjely pøirozeným zpùsobem. Takto vzniklo nepøebernì zajímavých zvíøat obdaøených u¾iteènými vlastnostmi. Jednou z takových vlastností je i odolnost proti pomìrnì silným kyselinám. Trávící enzymy, obranné mechanismy, plivance slou¾ící k lovu. To všechno Nadvìdomí pou¾ilo, rozvinulo a zesílilo a¾ na samou hranici mo¾ností. Ze zergských líhní tak vzešli tvorové, kteøí doká¾í plout nad krajinou a bombardovat vše ¾ivé explodujícími vaky kyseliny, létající bytosti bojující pliváním hustého, pøilnavého aerosolu korozivních výmìškù a mnohé další. Nepochybnou výhodou je právì odolnost tìchto tvorù vùèi látkám, které sami produkují. Aè se o to napøíklad Terrané také pokoušeli, nikdy nedokázali pøijít s mechanickým ekvivalentem bojového stroje rozprašujícího kyselinu tak, aby byl takový stroj rozumnì pou¾itelný. Stejnì tak metabolismus Zergù, který korozivní tekutinu produkuje sám od sebe a ta je tedy takøka nevyèerpatelná, je v déle trvajícím boji jednou z mnoha a mnoha výhod, kterými ryze biologiètí Zergové disponují.

Viry a paraziti

Zergové jako¾to rasa sjednocená pod jedním všeobsa¾ným vìdomím nejsou zatí¾ení bøemenem svìdomí, který svazuje ostatní, více sociologicky vyvinuté rasy. Tam, kde jsou Protossové a Terrané ovládáni návaznosti na svou vlastní historii válèení, nemají Zergové ¾ádné pøedsudky. Tato rasa se tedy neštítí bakteriologické války a pou¾ívá ty nejsmrtelnìjší nemoci, divoce mutující viry, parazitická stvoøení, bytostí s extrémnì rychlým vývojovým cyklem a další a další biologické hrùzy. U nìkolika svých stvoøení se Nadvìdomí vzdalo pøímé bojové pou¾itelnosti a uèinilo z nich specialisty právì na biologickou válku. S geniálností sobì vlastní modifikovalo ty nejnaka¾livìjší a nejúèinnìjší viry tak, aby se v tìle bojového bacilonosièe køí¾ily, mutovaly a nabývaly stále nových a nových schopností. Tyto viry pak napadají nejen ¾ivé bytosti, ale pùsobí jako silné korozní èinidlo prakticky na ka¾dý materiál, se kterým pøijdou do styku. Zergské jednotky doká¾í ze svých tìl vypustit doslova mraky plynu prosyceného tìmito viry a bakteriemi a vytvoøit tak pøíkrov, který se snese na vše v dosahu. Další zajímavou schopností zergù jsou parazité nìkolika druhù. Díky psionickým schopnostem vlastním do urèité míry všem zergùm jsou hojnì vyu¾ívány mikroskopické bytosti, které se prostì pevnì pøichytí na cokoli ¾ivého a pak jen pasivnì sledují vše okolo sebe, ani¾ by svému hostiteli ublí¾ily. Docela jiným druhem parazita je tvor, který dozrává v útrobách ¾ivého hostitele, kam se dostane jako nepatrný zárodek. Vývoj takového stvoøení v tìle hostitele je maximálnì rychlý a jeho pøíchod na svìt drastický. Poté, co ke svému rùstu pou¾ije vše v dosahu, dosáhne dospìlosti a skrz tkánì se prokouše na svìt nejkratší mo¾nou cestou. Masivní poranìní, která pøi tom hostiteli zpùsobí, jsou ve všech pøípadech nesluèitelná se ¾ivotem. Svùj i na Zergy nezvykle rychlý metabolismus splácejí tato stvoøení i minimální délkou ¾ivota. To je ovšem plnì v souladu s filosofií Zergù, která pojímá svá stvoøení jako ryze úèelová.

Plasmová metamorfóza

Jedním z pøíkladù, jak efektivnì doká¾í zergové pracovat s vlastní tkání, je i pou¾ívání sebevra¾edných jednotek. Taková jednotka útoèí tím zpùsobem, ¾e se pøiblí¾í k cíli na co nejmenší vzdálenost a pak uvede v chod své metabolické procesy uzpùsobené k jedinému úèelu - spálit v co nejkratším okam¾iku co nejvíce hmoty, pøetransformovat ji v energii a tu uvolnit v co nejvìtším výbuchu. Tento zpùsob zacházení s vlastními tìly patøí k tomu nejjednoduššímu bioin¾enýrství, co¾ vyplývá z faktu, ¾e zergové doká¾í k tomuto úèelu bez vìtších obtí¾í nakazit a modifikovat i nezergská stvoøení.

Èerví støely

Jednou z mnoha zergských výhod je i vzájemná kompatibilnost. Zergové se doplòují, spolupracují, fungují ve vìtším i menším mìøítku jako jeden organismus. Co nemù¾e být pou¾ito jako samostatná bojová jednotka, pou¾ije se jako zbraò. Tak je tomu v pøípadì parazitù i zvláštní ¾ivé støely zvané prostì èerv. Toto stvoøení je stejnì jako vra¾edný parazit urèeno jako rychlá a smrtící zbraò. Jeho metabolismus je stejnì rychlý, jeho ¾ivot podobnì krátký. Líhne se v útrobách mutaliskù, co¾ jsou hlavní zergské jednotky pro vedení vzdušného boje. Dokud nedojde k útoku, odpoèívá èerv v jakémsi pøirozeném hibernaèním spánku. V okam¾iku, kdy je mutaliskem vyplivnut proti cíli, dojde ve zlomku sekundy k aktivaci jeho metabolismu, nadkritické produkci adrenalinu, endorfinu a dalších látek, které mají za následek masivní stimulaci primitivní nervové soustavy èerva. Jeho ¾lázy navíc zaènou produkovat vysoce koncentrovanou kyselinu, kterou se celé tìlo èerva vzápìtí pokryje. Výsledkem je, ¾e toto ostnaté, ozubené stvoøení propadne amoku, zaène se zmítat nepøirozenou rychlostí umo¾nìnou vyvinutým svalstvem a propadne doslova vra¾ednému bìsnìní. V tomto stavu je schopno odrá¾et se od jednoho cíle k druhému, zatímco pohyby svého tìla trhá vše, s èím pøijde do styku. Vše, èeho se dotkne, navíc pokryje pøilnavým kyselinovým povlakem, co¾ dílo zkázy jen podpoøí. Jeliko¾ mutalisk obsahuje mnoho tìchto èervù, není ani pøíliš na škodu, ¾e tvor ne¾ije ani nìkolik málo desítek sekund.

Elektrické orgány

V porovnání s dalšími úspìchy Nadvìdomí na evoluèním poli není na elektrických orgánech zergù nic zvláštního. Pøírodnì vyvinuté mechanismy byly posíleny, implementovány do vhodných bytostí a následnì odzkoušeny v boji. Stejnì jako v pøípadì pùvodního ¾ivoèicha je i u Zergù elektøina pou¾ívána hlavnì ve vodním prostøedí, které je svou pøirozenou vodivostí pro tento druh zbranì mnohem vhodnìjší.

Sonické orgány

Stejnì jako v pøípadì orgánù elektrických (a mnoha dalších principù) stojí i za sonickými zbranìmi Zergù pùvodnì docela obyèejný tvor. V tomto pøípadì ovšem Nadvìdomí systém slou¾ící pùvodnì pouze k orientaci v prostoru dùmyslnì rozvinulo. Z nevýkonného, ultrazvukového paprsku, který se odrá¾el od pøedmìtù, vracel se k receptorùm ¾ivoèicha a informoval ho tak o nejbli¾ším okolí, byla vyvinuta nièivá zbraò. Díky tvrdým, pevným a hou¾evnatým zergským tkáním bylo mo¾no zdokonalit resonanèní komoru, ve které ultrazvuk vzniká a mnohonásobnì tak navýšit jeho výkon. Vznikla tak neslyšná, úèinná zbraò, kterou mù¾e být vybaven v podstatì kterýkoli Zerg. Jedinou pøeká¾kou v jeho masivnìjším vyu¾ití je pouze fakt, ¾e stejnì jako elektøina pùsobí i ultrazvuk nejlépe v hustším prostøedí, ne¾ je atmosféra vìtšiny planet a ve vakuu je nepou¾itelný vùbec. Hlavního nasazení tak tato zbraò doznává hlavnì v moøských hlubinách, kde je ovšem nepøekonatelnou.


Autorem je Jafff